|
Na někoho se jen těžko zapomíná...
 30.05.2012 0 1148(1) |
Dnes jsem měla sen, sen o nás dvou.
Chtěl‘s, abych zas byla jen tvá.
Díval ses na mě těma svýma zelenýma očima, které jsem tak milovala.
Věděl jsi, jak na mě. Líbal jsi mě na krk a já málem omdlela slastí.
Pak jsem si ale vzpomněla. Vždyť já už ti nepatřím.
Jak mohu dát své srdce někomu jinému, když ty ho máš stále u sebe?
Je to už rok. Zkouším na tebe zapomenout, ale ty se mi vracíš ve snech.
Zkouším být s někým jiným, ale stále ho srovnávám s tebou.
Už nikdy nebudu taková, jako dřív.
A za to tě nenávidím!!
(Co si to namlouvám, vždyť já tě nedokážu nenávidět, ale přála bych si zapomenout a jít dál a dát tu samou lásku někomu jinému. Jenže mám strach, že on mi ublíží – stejně jako Ty…)
Chtěl‘s, abych zas byla jen tvá.
Díval ses na mě těma svýma zelenýma očima, které jsem tak milovala.
Věděl jsi, jak na mě. Líbal jsi mě na krk a já málem omdlela slastí.
Pak jsem si ale vzpomněla. Vždyť já už ti nepatřím.
Jak mohu dát své srdce někomu jinému, když ty ho máš stále u sebe?
Je to už rok. Zkouším na tebe zapomenout, ale ty se mi vracíš ve snech.
Zkouším být s někým jiným, ale stále ho srovnávám s tebou.
Už nikdy nebudu taková, jako dřív.
A za to tě nenávidím!!
(Co si to namlouvám, vždyť já tě nedokážu nenávidět, ale přála bych si zapomenout a jít dál a dát tu samou lásku někomu jinému. Jenže mám strach, že on mi ublíží – stejně jako Ty…)
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Proč se mi vracíš ve snech? : trvalý odkaz
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
adulinka311 [15], duše.barevná [14], X3merr [12], Svojko [12], Izzy [11]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
