|
over and over and over...kolikrát se to dokáže ještě vrátit?
|
Zarmoucené a pošlapané jako otisky upracovaných životů v ranní dlažbě.
Prázdné, ohnuté a šedivé.
Kalné byly úsměvy všech kromě Tebe.
Zavedly mě ke stromu zotročenému láskou.
Přímo k tvému srdci.
…
Zapředla jsi minulost. Zbyly z ní jen padělky.
Nemám slova a půjčuju si je z těch cizích úst, co mi tě dali.
S náladou i bez citu, hravě nebo s polibkem, touhle těžkou rtutí sis mě vzala.
Přidávala si pláty všednosti, za každým zamčeným zámkem, přibyl další ocelový nýt.
Stavěla si most do věčnosti a mlhu, za kterou není vidět.
Ani si se nezmínila.
Milé pohlazení z té Tvé duše, roztomilého mlíka za zatáčkou.
Teď už jen utíkám z krupobití a polykám klid.
Prázdné, ohnuté a šedivé.
Kalné byly úsměvy všech kromě Tebe.
Zavedly mě ke stromu zotročenému láskou.
Přímo k tvému srdci.
…
Zapředla jsi minulost. Zbyly z ní jen padělky.
Nemám slova a půjčuju si je z těch cizích úst, co mi tě dali.
S náladou i bez citu, hravě nebo s polibkem, touhle těžkou rtutí sis mě vzala.
Přidávala si pláty všednosti, za každým zamčeným zámkem, přibyl další ocelový nýt.
Stavěla si most do věčnosti a mlhu, za kterou není vidět.
Ani si se nezmínila.
Milé pohlazení z té Tvé duše, roztomilého mlíka za zatáčkou.
Teď už jen utíkám z krupobití a polykám klid.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kdo mi tě dal, kdo mi tě vzal? : trvalý odkaz
Následující deník autora : Modrý oči
Předchozí deník autora : Byla krásná
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
santana [15], didlushqa.berenika [15], vasikk [9], modromodra [5], Ghúl [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

