dalky.a dest.

koukam ven z okna. na rozsviceny pokoje v protejsim panelaku, neuteseny sidliste, neuteseny srdce, studeny kafe, deka, ktera voni tebou /!!/ a taky takovy ty desivy prazdninovy dalky.. akorat ze jiny nez pred rokem.. este o hodne delsi.. delsi o to, ze maj jen zacatek.. jsou bez konce.
chtela bych najit toho, kdo chodi sam destem a snazi si zapalit pod stromem, klepou se mu ruce a mysli si, ze nebesky slzy skryjou ty jeho vlastni.. /naivka. tak proto. hodili bychom se k sobe, ne?/.
telefon mlci. ty mlcis. a ja jsem daleko. daleko od tvejch novin, casopisu a cigaret.
jsem zabalena do deky, zebou me nohy, zebe me vzpominka na vrouci objeti, na tvoje zensky ruce a detsky oci.
po vode vzdycky prijde sucho. kez by to tak nebylo. kez by prselo, naprselo mi dovnitr, odplavalo by to vsecko. i s tebou. i s nim. chci mit cisto.