|
Rouhavá...
 16.06.2009 1 1626(19) |
Visim ve vzduchoprázdnu
bezmocně hlavou dolu
jak netopýr co prospal
den svýho života
každý další ráno
mě bolí
v žilách mám rtuť
na jazyku arzen
a stejně pořád dejchám
třeba jen ze zvyku
modlit se neumim (a nechci)
a kdyby přece jen
mě Bůh mohl slyšet
vzkážu mu s úsměvem
a zdviženym prstem
"Tak pojď mýmu životu nakopat zadek..."
bezmocně hlavou dolu
jak netopýr co prospal
den svýho života
každý další ráno
mě bolí
v žilách mám rtuť
na jazyku arzen
a stejně pořád dejchám
třeba jen ze zvyku
modlit se neumim (a nechci)
a kdyby přece jen
mě Bůh mohl slyšet
vzkážu mu s úsměvem
a zdviženym prstem
"Tak pojď mýmu životu nakopat zadek..."
07.07.2009 - 22:28Pěkná... Já teď taky nějak tak visim ve vzduchu. Ani neletim, ani se nezapíchnu čumákem do země. Visim v prázdnotě. Mezi nebem a zemí. Mezi dvěma lidma. Asi o tom napíšu. Je to bláznivý:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Netopýří rána : trvalý odkaz
Následující deník autora : Plesové memento
Předchozí deník autora : Neřešim...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Fry68 [16], Hanaka [15], casa.de.locos [12], Luciferek [8], nana27 [8], Kýcek [1], MGM [1]» řekli o sobě
Liss Durman řekla o veronika :Veruuu.. To je opravdu hodně těžký se vyjádřit, ale pokusim se. Píšeš skvělý dílka, líbí se mi jejich nezapomenutelná atmosféra, která mi zůstává v hlavě ještě dlouho potom. Na nic si nehraješ, všechno ti jde od srdce a nejspíš proto tě mám tak ráda.
