Amelie M.:
Děkuji za milý komentář, jsem rád, když vidím, že se někdo občas podívá i na tak staré dílo :-), potěšilo, díky ;-)
Děkuji za milý komentář, jsem rád, když vidím, že se někdo občas podívá i na tak staré dílo :-), potěšilo, díky ;-)
Amelie M.:
Děkuji za zastávku i za přečtení :-)
Děkuji za zastávku i za přečtení :-)
Orionka: Zpátečka tomu dala šmrnc, řidič byl povedený :-D A ona i ta rozvláčnost někdy není na škodu, trochu toho čtenáře povodit za nos, hodit ho na růžový obláček, než ho zase pěkně skopneš dolu. Trochu si s ním pohrát :-D
:-) no jo, mateřská láska, co dodat.. je to tak.. :) moc se mi líbí ty první řádky..
Líbí se mi metafora s vichřicí. Je to optimistické, ale taky z toho cítím obavy. V předposlední sloce mi trochu drhne to rýmování se zvratným se, v prvních dvou verších ještě nevadí, ale ten třetí mi připadá už násilný.
Amelie M.: :))
Pomníček u cesty by mě teda nenapadl, to tě asi na vteřinku zmátlo, že seděl do kříže... zajímavá asociace :). Ale hlavně jsem ráda, že si konečně někdo všiml postavy řidiče, který je skrytým hrdinou. Ten závěr, že se z cestování ve vedru cvokne, vlastně říká sám o sobě :).
Moc děkuji za přečtení i komentář.
Pomníček u cesty by mě teda nenapadl, to tě asi na vteřinku zmátlo, že seděl do kříže... zajímavá asociace :). Ale hlavně jsem ráda, že si konečně někdo všiml postavy řidiče, který je skrytým hrdinou. Ten závěr, že se z cestování ve vedru cvokne, vlastně říká sám o sobě :).
Moc děkuji za přečtení i komentář.
Máta: Co říct... no užívám si tvůj komentář, mám z něj velkou radost!
Já mám sklon k úspornému vyjadřování, tohle je na mě nezvykle popisné a rozvláčné, tak jsem moc ráda, že to tak čtenářům nepřipadá... nebo to aspoň zatím tak vypadá :).
Abych se přiznala, vymýšlela jsem nějaký zajímavý závěr a původně ji dala dohromady s řidičem (v téhle verzi samozřejmě sympaťákem :)), ale vyšla z toho děsná červená knihovna, tak jsem radši zas hodila zpátečku.
Já děkuju ;-)
Já mám sklon k úspornému vyjadřování, tohle je na mě nezvykle popisné a rozvláčné, tak jsem moc ráda, že to tak čtenářům nepřipadá... nebo to aspoň zatím tak vypadá :).
Abych se přiznala, vymýšlela jsem nějaký zajímavý závěr a původně ji dala dohromady s řidičem (v téhle verzi samozřejmě sympaťákem :)), ale vyšla z toho děsná červená knihovna, tak jsem radši zas hodila zpátečku.
Já děkuju ;-)

