Život se neřídí jen kalendářem, já už jich mám plný kufr, přesto jsem nezmoudřel.

Moc se mi líbí...

Já mám takové ráda,i když spousta psanců právě takové komentuje negativně pro opakování ... Líbí :-)

Yana: díky a díky za přízeň...:-)

V listopadu 1989 jsem byl něco přes měsíc na vojně, byly zakázané vycházky i návštěvy, bylo ve vzduchu, že nás poženou za kasárenské zdi dělat pořádek. Někdo řekl, že určitě s holýma rukama, na to někteří, aby měli něco v rukou si z ramínek na oblečení vyndávali drátěný věšák, vyráběli si tak improvizované obušky. Byl strach, pár provokatérů v řadách civilistů ho mohlo využít. Jeden večer jsme museli spát oblečení do maskáčů a nám novým řekli, když bude poplach vy jste záloha. Žádný poplach nepřišel. Jak přicházeli informace v dopisech, že lidé doma podporují změny, tak se to začalo hroutit a poté co se objevila naděje, že by se mohla zkrátit vojna byla armáda nepoužitelná, mnohde probíhaly protestní hladovky.
Děkuji za článek.

ano.. i já takhle někdy vnímám svět.. někdy život člověka staví do nelehkých situacích, kdy rozhodnout se, je tak těžké.. někdy člověk popírá sám sebe.. z různých důvodů.. díky za zamyšlení :)

Mě tvoje uspořádání veršů neruší, byť je pro čtenáře náročnější takovou báseň číst. Soustředil jsem se na rýmy, protože to je asi to, co ve mně vyvolává pocit jakési lehké rozladěnosti (u té básně, ne u mě :)). Ta báseň by byla harmonická s rýmováním podle nějakého schématu, stejně tak i s občasným rýmem, který by ji jaksi svazoval a dost možná i ve volném verši. V tomto případě na mě působí jaksi neuspořádaně. Hůře se čte a při soustředění na četbu uniká obsah. Slitý text pak to celé ještě umocňuje.
Nechtěl jsem ti tvoji báseň nikterak pohanět. Je to jenom můj osobní pocit. Pro jiné může být to samé naopak originální a příjemné.

Ailin: je to dílo vrcholné umělecké kvality, tvůj komentář je důkazem, děkuji paní! :D

Máta: měla pobavit, těšilo mě netvore :))) díky!

Je hezké, když forma splyne s obsahem a tvé básně tomu tak je: vše je lehké, nadýchané...

DDD: Děkuju... Dlouho jsi tu nebyl, a mně se stýskalo po Tvých básních a písničkách. Měj se hezky...

DDD: Děkuju za krásný komentář, sám je jak malilinká básnička, ve které je esence té mojí.

Megynka: To mě mrzí... i když pravdou je, že těžko dneska přijít na něco, co se ničemu nepodobá a ještě ke všemu to má hlavu a patu :-) Můžeš mi, prosím, napsat, co je to za písničku? Znám jich od Marušky jen pár, tak bych rád věděl, co jsem jí to vlastně vytuneloval :-) Mě zpětně napadá spíš jedna od Navarové... :-)

Tyhle kratinké básně mám strašně rád. Jsou vážně jako kamínky. Baví mě je sbírat. Baví mě otáčet je v prstech a přemýšlet o nich. Jakékoli průtrže slov vedle tohoto ztrácejí smysl. Je to krásný :-)

smutnokrásná... jak malinkej kamínek v dlani :-)

Líbí se mi. Sedla mi do dnešního rána :-)

Krásná, taková jakoby lehounce načichlá Hrabětem. Jsem rád, že jsem ji tady objevil :-)

Amelie M.: :-D :-D :-D

Amelie M.: TAK TO JE PECKA! Se tu řehtám jak blbá! Nádhera, děkuji!

Zamila: kašli na sborníky a běž chytat múzu do seznamu děl :D