Popojedem, popojedem

taron: Nikytu: Děkuji za návštěvu a pozitivní komentář :-) Naslouchat svému nitru a vnímat to skryté, zasunuté do koutů vědomí a podvědomí není snadné, ale současně i osvobozující . Prostě tak to cítím .

DDD: moc mě těší tvá návštěva i tvá slova.. :) děkuju

Amadeo´´: když to čtu znovu, napadají mě různý věci, třeba jako, že si holubice víc přihnula a nabořila to do věže kostela :)))

Nejvíc sami sebou prý jsme, když jsme sami a nasloucháme svému nitru. A já tomu i celkem věřím. Málokdo nás umí vnímat tolik jako my sami.
Líbí se mi. :-)

Zajímavá. Trochu mi to připomněla příběh Popelky, které její příběh nevychází tak jak by podle pohádky měl. :-) A je jen otázka: dopadne to dobře jinak? A jak to tedy bude? :-)
Mám ráda, když to čtení přiměje i přemýšlet.

Yana: Určitě! :) Moc děkuju..

DDD: Zas na chvíli nechci, stačí mi se koukat, jsem spokojená (nakolik to ve zkouškovém jde)

Na trůnu lháře... Idealizace. Naopak se mi téma o kterém píšeš líbí. Proč se držet toho, že je láska krásná a čistá. Když něco je daleko silnější.

je křehká ta básnička, křehká jako předvánoční melancholie, křehká jako křídla která neunesou ani anděla, je mi z ní smutno

Krásné. Vím - nevím. Tuším - netuším. Smutné - nadějné... Jsem okouzlen.

Jsem prázdná postel v hodinovém hotelu...

Skvělý začátek

Jsem šťastná že na tebe mám památku a ještě ji jednou dotvoříme :-). Tohle je taky skvělý, ta básnička mi navíc neskutečně připomíná tebe, opravdovou, představuji si tě, fakt a vnímám tvůj zvláštní klid a nadhled

Humorné zpracování vážného tématu, pěkný

Je to velmi zajímavé téma. Protože lidstvo je jen nemoc této planety, bez nás by se tu ještěrkám dařilo dobře.
Přidávám do záložek, dobré téma k zamyšlení.

pilgrim: Děkuju Vám moc. :)

korálek: Děkuju moc. :)

Amelie M.: Třeba by to člověk nebyl schopen rozdýchat, kdyby viděl něco, co nemá

oslov radek: Děkuju :-)

Chtěla? A jak jsi na tom teď? Dlouho jsem nečetl něco takhle dobrýho!!!