|
´´´´
|
|
Téma známé a přece nekončící...
|
|
Snad nastal čas, kdy třeba jít
je a víc nezaclánět tady,
s věčností duši zasnoubit,
ochotně, rychle, bez výhrady...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Když dva, co se milovali, zapomenou na něžnosti, zbude smrti jen málo, co by jim vzala…
|
|
|
|
Zimní pohádka o míjení se - přišla mi na mysl s prvním sněhem
|
|
Motto:
Netřeba dlouhých slov,
když srdce jímá žal,
vzpomínek vrší rov
všemu, cos miloval...
Padl na mne nějaký smutek a pročítaje svá stará dílka, padl jsem na tohle. Sice je situováno na konec léta, ale ty pocity beznaděje jsou úplně stejné...
|
|
|
|
Nechal jsem se inspirovat četbou cestopisu a pak i fotkami onoho Ráje...
|
|
Člověk je tvor věčně pochybující...
|
|
|
|
....
|
|
Melancholické zamyšlení nad pomíjivostí lidských citů, které jsem kdysi napsal a nyní jsem je objevil, když jsem hledal cosi zcela jiného...
|
|
Zbylo jen slovo proč a střepy ...
|
|
Rozverná písnička podobná těm, které kdysi prodávali kramáři prostému lidu kdesi na jarmarku...
|
|
|

