|
|
|
|
|
Bože, požehnej mi milováním, ale netrestej mě zamilovaností! [Vladimír Burič]
|
|
chytit nejbližší vlak,
vyrazit za ní.
|
|
Já ani nevím, proč to píšu..
|
|
Starší dílo.
|
|
vypadlo to a je mi líp
|
|
|
|
Neštěstí..
|
|
zase jedna výlevná
|
|
po dlouhé době mě navštívila můza... bohužel opět byla smutná...
|
|
|
|
Jen taková vzpomínka...
Na Viktorii.
|
|
|
|
O její lásce
|
|
Muž píše své bývalé milence. Je mu smutno. Už delší dobu spolu nic neměli. Nedokáže se zamilovat do jiné. Ovšem své milence nabízí jen to co spolu prožívali a poukazuje, že není připraven se usadit.
|
|
|
|
Člověk je tvor věčně pochybující...
|
|
Autoři: Nowiš, Rakůvka, Cvokhauz
|
|
|
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Raphael [18], LucasBun [15], Rico11 [14], incompris [14], taron [14], Akaren [13], jaroslav [12], Olivka [11], markky [9]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.


