Mořské plody.

Tak jsem se podíval na lékaře trochu humorným pohledem. Doufám, že tyhle dva limericky Vám snad přijdou k chuti a navodí úsměv.

Zabil jsem už mnoho živočichů, neboť seču lúky a přestože se mi jich podařilo pár nepřehlédnout a zachránit, vždycky mě bolí smrt, kterou způsobím marně. Kéž duše vyletí a jde hledat novou schránku a náš vnitřní svět nekončí v rozsekaném kadavéru. Byl jsem též přihlížejícím úmorného pohřbení mušky zaživa pavoukem, jež ji uvěznil v bílé rakvi. Přestože jsem ji mohl zachránit, připadalo mi druidské nezasahovat. Napište mi do komentářů, co si o tom myslíte a dejte lajk a odběr.

Nevim proč dokážu psát jen když cítím smutek,zklamání,blest

Ve spirále osudu - román Poslední kapitola, respektive docela důležitý dovětek...