.....

Pocit...

...

vteřiny

.....

Nic se nemá přehánět.

Nejsem si jist do jaké kategorie...

I krása vadne, když je děvče moc upovídané. A pokud žvaní neustále, může se jí stát, že zůstane na ocet.

Miluji knihy a už ve škole jsem psávala krátké příběhy a snila o tom, že jednou napíšu knihu. Jenže osud mým životem tak zamíchal, že jsem na psaní úplně zapomněla a vnitřně cítila asi nějaký blok a nemohla jsem se nějak donutit vymyslet kloudnou zápletku či smysluplný příběh. Ovšem po narození druhé dcery se mi život opět převrátil naruby a tak nějak jsem vycítila, že se všechen ten chaos v mé duši tak nějak roztřídil a já jsem zase ve svojí fantazii našla ty ztracené příběhy, i když trochu jiné. Proložené životními zkušenostmi a sny. Jsou horší? Posuďte sami a požádám Vás o konstruktivní kritiku. Dá se to vůbec číst? Co zlepšit a co je třeba pěkně napsané? A pokud t bude k ničemu, přesto děkuji za váš čas který jste strávili nad tímto "startovacím" textem :) Mělo by se jednat o lehký román neboli "oddychovku" pro ženy

Audio: https://www.facebook.com/tomcortesmusic/videos/324890863067313

Long distance is short distance when you’re in love.

je to jen má myšlenka, ale stejně to nikoho nezajímá

Tak jsem prolistoval kalendář z roku 1954. Některá staročeská a dnes už zapomenutá jména mají svůj půvab. Háta měla svátek 9. ledna.