Nejde o formu. Pohled na radost některých okamžiků.

Surrealistická výprava, která se nerýmuje.

Mělo se to jmenovat dneska umřu, nebo nebe, popřípadě eat my balls. Črty pro náhodněho čtenáře (kokota). Nevim. Dva měsíce nemám display.

Já rád DADA... da da...

Poslepovaná. A asi moc dobře nedrží.

...

...

Tato povídka byla napsána v noci, většinou se odehrává v noci, a pokud jí čtete ve dne, budete se cítit jako v noci.

jen takový povzdech...

Chtela bych napsat neco víc, ale pokazdy nemam slova. Takze jen takhle ..

Říká se, že v těžkých časech se lidé obracejí k humoru, protože jim pomáhá těžké časy překonat. Kéž k tomu tato krátká povídka pomůže i vám. Dávejte si však pozor na tenkou hranici mezi „odlehčením“ a „zlehčováním“. Touto povídkou vám chci „odlehčit“, ale nechci, aby byla intepretována jako zlehčování současné situace. Ta je vážná a zlehčování je nežádoucí, ba přímo nebezpečné.

není důvodu k panice