Krásný ostrove, po nejkrásnějším z kvítí
vzal jsi své vzácné z nejvzácnějších jmen!
Co vzpomínek na zářivý čas vznítí
jediný pohled, jsi-li znovu zřen!
Co výjevů rozkoše prchlé maní,
co dávno mrtvých, marných toužení,
co vzpomínek na dívku jdoucí strání,
jež nezjeví se víc v tvé zeleni!
Víc ne! - ach, teskný, magický ten vzdech
vše mění! - Víc ne! - z krás tvých zbývá dým.
Vzpomínka - víc ne! Květnatý tvůj břeh
je pro mne navždy krajem prokletým.
Ostrove hyacintů! Ó, purpurový Zante!
"Isola d'oro! Fior di Levante!"