Krev slunce, které zhasíná,
po horizontu stříká.
Výčitek přišla hodina,
a není Slitovníka.

Bůh za tou krví daleký.
Svět se tak šíleně točí.
A děvče stojí u řeky
a má tak zarudlé oči.

Krev červánků je plamenná.
A děvče váhá ještě.
– – Jeť voda dnes tak zkalená
z prudkého jarního deště.