Tvá milá básnička o setkání duší v další inkarnaci mne také inspirovala k malému hříšku, který ti tu teď věnuji:

Potkali se dvě duše známé,
to jenom těla cizí jsou,
hřejivý pocit v srdci máme,
já chci být tvůj a ty zas mou!

Těla se zatím neznají,
však to se změní hned,
vždyť duše již si tykají,
ve dvou nám zkrásní svět...

Snad znali jsme se dycinky,
jen zapomněli zkrátka,
teď v očích máme plamínky
a v sobě skrytá vrátka,

kterými láska přijde k nám,
tak něžná, jarně svěží,
mám pocit, že tě dávno znám,
mé srdce vstříc ti běží...
:-)

Duše co si tykají je krásný obraz.

Dobré. Líbí se mi :)

Moc pěkná… A líbila by se mi i jen takhle:

V zorničkách jim údiv tančí,
dech se zúží, zatají,
cizinci jsou jejich těla,
však duše si tykají

Setkali se dvě bytosti
vnitřně dávno známé
Rozumu to nedochází...
Duši neoklame

Krásná :-) mluví mi z duše - povedla se :-) dávám do záložek

Jo, možná se setkali v dřívějších životech :-), každopádně jsou lidé kteří od začátku jsou jak naši staří známí, a naopak tací kteří nám nic neudělali a hned první setkání je zvláštně mrazivé, jakoby mě vysávali, miluju ta setkání prvního druhu :-) Ano znám tě, jak si psala minule, tedy myslím že znám tvoje myšlenky a líbí se mi jak je zpracováváš, ať si z toho každý vezme to své, nic co bys nutila

Ginnare: Jo, tak to bych taky měla. A dát si ji někde, kde bude stále na očích. Díky :)

Ginnare: Díky, těší mě, že tě tak oslovila :)

Yana: Hm, už mě asi znáš .)

koiška: Děkuji :)

Lenča: tenhle citát si zarámuji :-)

Lenča: moc se mi líbí závěr... vzhlíží ke mně ze zrcadla je krásný a nutí k zamyšlení :-)

Hm, je v tom tvoje moudrost, moudrost získávaná na podkladě omylů, prožitků a chyb, to mám ráda, pokoru a chuť do života a lásku k němu a hledání správné cesty

Pěkné:)

Amelie M.: Až ták? :D
Díky, to mě moc těší :)

Lasak: Díky za Tvůj názor :) Nevím, co přesně ti nesedí na zakončení... Ale pokud se i tak báseň líbí, jsem spokojená.

kmotrov: Děkuji za názor a komentář, moc si toho vážím :) Nechtěla jsem upřesňovat to s tím kormidlem, je to jen náznak, aby se každý sám zamyslel, jak to má právě on. Snažím se nic nevnucovat, jen přimět k zamyšlení. Asi proto je celá ta báseň taková otevřená.
Někam jsem popošla, ale není to jaksi ani cílené, stále o pocitech a snaze je vyjádřit...
Ještě jednou díky, že ti báseň stála za zastavení.

korálek: Děkuji :)

opět jsi krásně uchopila neuchopitelné..

Já si zase myslím, že to není potřeba nijak rozvádět. Někdy je méně více. Mně akorát nesedí zakončení. Každopádně dílo jako takové je povedené :)