Ach ta láska, ...

(Tleskám) jak se dá,
publikum Tvé jsem já,
publikum Tvé jsem já....
To zpívala a snad ještě zpívá Kratochvílová...A já Ti za Tvůj potlesk děkuji! Doufám, že mne nikdo nepodezírá, že je placený!

Tleskám!

Díky!

kraaasaaaaa;) SKUTECNE poeticka !!!
konecne !!!

...milé...

Jaký pán, takový krám...

V co věří srdce moje,
to občas nevím sám,
potají spřádá svoje
sny, které sotva znám.
Když uvěřím větříčku,
jenž šeptá sliby své,
jak do památníčku
pak skládám verše své.
Kouzlím ze slůvek něžných,
co jako pápěří,
jak párek sovic sněžných,
do srdce vklouzly by....;o)))

Moc pěkná... A ještě mi to připomnělo jednu písničku:-)

Kdo se večer hájem vrací,
ten ať klopí zraky
jinak jeho oči zjistí
i když se to nezdá,
že na vrbě kromě listí
visí malá hvězda.

Viděli jsme jednou v lukách
sedět na tý vrbě kluka,
který pevně věřil tomu,
že ji sundá z toho stromu.

Kdo o hvězdy jeví zájem,
zem, když večer chladne,
ať jde přesto klidně hájem,
hvězda někdy spadne...

Jako vždy něžné a jemné.

Jak letící pírko, jež jemně padá do sněhu,
a v tichosti své moudrosti křehkostí vede srdce ke břehu....
Verše máš krásně jemné jako pápěří,
co v příslib vánku uvěří.....

Nemyslím, že by byla tak krásná a proto je ten výběr tak těžký, když mne má reprezentovat...

Máš moc krásná díla...není to lehké vybrat jen dvě...

Tak relaxuj, hvězdičko! Alespoň k něčemu to moje psaní je...

Díky! To abych se tam podíval...;o)))

Já a blázen? Proč myslíš?

Zatím ne! I když na literu Gábina nějaký sborník chtěla zorganizovat. Jenže jsem jí neposla ta dvě dílka...Nevím, která!

Díky Ivčo! Připomínáš mi alunu z literu. Ta snad během jednoho dne přečetla všechny mé básně na jeden zátah.To jich tam ještě byla necelá stovka.Já bych to tedy nedokázal! A taky si v komentářích vystačila s několika slovy...

U tvé poezie se tak krásně odpočívá....;) děkujiiii...

Jenom podtrhuji svůj komentář k Tvé poslední básni, nedá se k tomu nic dodat.