Yana: Původně jsem ji chtěla rozdělit na dvě básně, ale tak nějak jsem byla líná :D
Přiznám se, že mě k takovým zamyšlením nutí různé zvláštní zážitky. Ač budu možná vypadat praštěně a divně, k tomuhle mě přinutila zkušenost, kdy jsem dostala šanci cítit pocity jednoho člověka. Hodně zvláštní, svým způsobem dost šílené, ale nepopiratelné i pro můj rozum. No, naštěstí jsem se nezbláznila. I když i to je relativní :D

Amelie M.: Děkuji, moc mě to těší :)

shane: Když mi ten člověk stojí zato, tak rozhodně :) Díky za komentář.

vanovaso: Díky za krásný a upřímný komentář :)

Je taková dlouhá, ale chápu že tolik sdělení vyžaduje hodně slov, asi je znát že je to tvá starší báseň, ale mně se líbí že se zamýšlíš nad podobnými věcmi jako já, no myslím že těžko lze dokonale poznat něčí nitro, často tápeme i v tom svém

tvé básně mě baví svou přímostí.. tím, jak umí pojmenovat spoustu pocitů.. hezká

vanovaso: Díky za podporu :)

Nikdy nikoho nepoznáš dokonale, ale zkoušet to musíš!:-)

a přece mi pořád cosi uniká - jak duše je hluboká, někdy neznáme ani sebe sama, natož druhého, zvlášt když nám nedá nahlédnout, jj, snažím se nehledat nic hlubokého , jen opravdového ,ale ani tak nevím...snad jen brát a dávat to hezké,...

držím palce :-))

Amelie M.: Díky, jsem ráda, že tak mé básničky působí. Ony tak i přicházejí, prostě jakoby přiletí, většinou bez nějakého velkého přemýšlení, nenásilně. A když si je pak po sobě přečtu, jsem sama překvapená. A jsem zato, samozřejmě, moc vděčná, že je můžu ´aspoň zapsat´ :D

Dozor: Děkuji :)

j.f.julián: Děkuji, jsem ráda, že na Tebe tak zapůsobila. Abych pravdu řekla, občas je mi z těch milostných básní taky smutno. Člověk prostě nemůže mít všechno a pořád.

vanovaso: korálek: Děkuji, to mě moc těší :)

tvé básně mi přijdou takové lehké.. (ne opak složité, ale lehké jako, že krásně plynou).. i přes kolikrát složitá témata.. jako kdyby jsi je psala zlehka, jako mávnutím proutku.. a tak se i čtou..

Pěkná, plna citů...

pěkná, člověk by se chtěl málem vrátit...ale už není kam.
Tím tě nechci rozesmutnit, spíš mě rozesmutněla tvá báseň, a vím, žes to v úmyslu neměla...

moc se mi líbí ))

Ta se ti povedla, je z ní cítit láska, spokojenost, štěstí... ať vydrží!, hezká...

Yana: Ano, máš pravdu, to si už taky docela uvědomuju. Snažím se brát lidi takové, jací jsou, nehledat v nich něco, co prostě zrovna nemají (byť bych to právě od nich moc ráda)... A vážit si jejich předností :)
Děkuji za komentář :)