![]() |
komentáře k dílům uživatele :
Skoda ze se tu objevujes tak sporadicky - tohle je dobre
Strakatý kabát dejte mi a volnost pravdu říct a pročistím skrz na skrz tělo zkaženého světa, bude-li trpělivě brát můj lék. W.Shakespeare. I kdyby kabát strakatý sahal ti až na paty, ani pak to tvé díkůvzdání za odchod Elišky nezmění na tom nic, že vedle byl jsi ty.
No prostě to bylo plýtvání - vysvětlovat ti, že nachové tulipány se žlutými okvětními lístky se nevejdou do pojmu -básnická licence. Strakaté by být mohly.
No prostě to bylo plýtvání - vysvětlovat ti, že nachové tulipány se žlutými okvětními lístky se nevejdou do pojmu -básnická licence. Strakaté by být mohly.
Trochu krutý konec na tak lehkou ale trpkou báseň
Hm, chtěl být průvodčím, ale pod jeho nákresy z letadýlek hraje si z autíčky...a děda od babičky.. to je taky divné....ale co jsi tím chtěl říct asi bylo řečeno...prostě dětství uteklo a už ho nikdo nevrátí..pravda pravdoucí :)), u mě dobrý.
Tak ti nevím, mně se to nějak nezdá. Nějak se mi to ne a ne chtít nelíbit. Tak teda vážně: Tak nějak docela kouzelný, ne? Řekl bych, že ano. Jen bych ještě podumal nad rytmem: ty řádky autíčky,babičky :-)
čas nezastavíme... škoda... klidně bych se vrátila... =)
Jednoduché jasné dílko, vzpomínáme všichni rádi na dětství. A za sebe, pamatuji si hodně z dětství. Zkrátka stárneme, normální proces. V tom mají výhodu mentálně retardovaní, ti jsou stále jako děti, ale to bychom asi nechtěli viď. Je hezké mít ty vzpomínky.


