Pěkná... Líbí se mi asi zatím nejvíce ze všech, které jsi tu vložila. Opravdu si ten deníček píšeš nebo je to jen takový motiv, co Tě napadl?

Amelie M.: Dík za zastávku Amel*. Jsem ráda, že se líbilo.

dost dobrý čtyřicetdvojko.. ;) líbí moc..

Jiří Turner: Díky za hezký, mírně veršovaný, komentář. :-)

V očích mých forma nepravidelného verše není žádný hřích.:) Naopak, působí to nenásilně. Hezké.

líbí

Jiří Turner: Moc díky za názor. Jak jsem tu už psala Yaně, spíš to považuju za takovou hrátku pro hlavu a možnost si něco zkusit. Navíc ten týdenní cyklus zadání je dost výzva, těžko se stíhá nějak to víc vybrušovat. Jestli se i tak úvod a závěr líbil, to mě těší, to jsou celé 2/3 básně. :-))

Yana: Díky za podporu, jsi milá. Já tyhle básně schválně nazývám hrátky, protože je to spíš takový rébus na procvičení hlavy, jestli něco dám na ta slova a taky některé formy bych si normálně nezkusila, tak proč to nevyužít. A taky jsem shanovi slíbila, že nebudu trhat partu a budu v podzimním kole pokračovat. ;-)

V balatě, stejně jako třeba v sonetu, ustálená a ověřená forma má dopomáhát k působivosti básně, někdy to však může působit opačně - ta forma báseň ztahne. U tvé básně mi to přijde tak padesát na padesát. Úvodní čtyřverší je skvělé- je zde přirozený sled slov a dobrá rytmika, následná šesicet veršů mi přijde trochu křečovitá s narušenou rytmikou rýmovaných veršů rozdělen - unaven, závěr je opět excelentní.
Psal jsem docela dlouho do Veršotepárny a povinná slova mě lezla krkem, přestože chápu smysl toho opatření.
Celkově mi tvoje balata přijde zdařilá.:)

já mam ráda tvoje psaní, ale tady asi vnímám moc snahu nacpat tam všechno co tam má být, slova, forma, nevím tak to na mě působí, ale vím že taková zadání nejsou jednoduchá, já se do toho nepouštím, takže trochu obdivu ti posílám

Lenča: Tak je dobře zavři, aby někam neutekli. :-)))

Psavec: Dík.

Povedený kousek.

Tak to je fakt skvělý úlet - zakládám :)

Jiří Turner: Díky za zastavení. Ono tohle celé je schválně úlet. Vlastně chudáci netopýři, vždyť jsou v tom nevinně. :-))

Kde jinde než v poezii by měl být prostor pro novotvary... Ta představa zhmotněných pocitů má v poezii dlouhou tradici (vybavil se mi hned Hlaváčkův "Upír), ale v této básni, to vnímám na hraně nadsázky, což je mi příjemné.

Homér: Nejspíš. Strachy a nejistoty jsou někdy dost širé moře.

Strachoplavec. Že by básnický novotvar?

koiška: kdyz hvizdnes ultrazvukem, tak utecou, teda vetsinou;-)

Bojim, bojim..:)