Pajalord: "Píšu věci, jak jsou", ach prostoto...
Víš, je tu malá šance, že půjdeš na vysokou školu, kde tě naučí to nejcennější, co VŠ umí - pracovat s informacemi, kriticky myslet a analyzovat. A pak ti bude samotnýmu před sebou trapně, nejen za to dílo, ale i za to, jak podle tebe ty "věci jsou".
Mně se neomlouvej, mně je tě vlastně trochu líto, ale zároveň ti i závidím. Kdokoliv totiž používá slovo "sluníčkář", musí mít kouzelně jednoduchej život.

mechanická okurka: Krylovy texty jsou velmi angažované, ale taky neskutečné poetické a chytré. A v tom je ten rozdíl. Obávám se, že na této straně barikády nikdy nic chytrého nevznikne.

Pajalord: Umění nemůže dělat někdo, kdo nemá rozhled a nadhled. Poezie má reflektovat dobu a kritizovat jí, ne jí přiblble popisovat.
Obratnost rýmů bohužel zcela odpovídá tvému vnitřnímu nastavení.

Moje komentáře jsem doteď myslel dobře. Ale už rozumím, proč sis z nich nikdy nic nevzal. Jak bys taky mohl...

Jiří Turner: Je to vskutku takový ekvivalent Albertu v poezii :D

Juchuuu. Víc klasických forem :)

Jiří Turner: Vůbec jsem rád, že je tu další nadšenec do klasických forem :)

Slečna v buřince: Nejvíc krásy je ve slovech, co tu schránku opouští. Proto je tak málo krásných lidí. Ty k nim naštěstí patříš.

Slečna v buřince: Smekám a ťukám!

A42: Kohoutí vývar je adekvátní ;)

Nezlobte se, ale je to fakt komedie, jak vám něco začne drhnout, když se dozvíte, co se za tím skrývá.
To je asi jako kdyby se mi přestala líbit bouřka, protože by mi někdo řekl, že blesk je statická elektřina. Absurdní.

Timothy A. Postovit: Neznám tě, abych mohl vědět a k psanému tu chybí tón a mimika.

Yana: Nutno taky říct, že téměř všichni velcí básníci sonety ovládli a psali je. Proč asi...?

Yana: Ony se ty formy z nějakého důvodu vyvinuly právě do té nějaké podoby a jejich půvab funguje stovky let. Stačí si přečíst Shakespearův sonet 66, aby člověk viděl, jak nadčasový obsah podtrhne formu, která koncentruje pointu do posledního dvojverší.
Stranit se forem je dobré, když je ovládneš. Pokud se jich ale straníš bez toho, v podstatě ignoruješ celý historický vývoj poezie. Je to jistá pohodlnost, ale hlavně je to škoda. Sonet, ačkoliv pro mě spíš italský, je krásná forma.

Timothy A. Postovit: Trochu váhám, jestli je tvůj komentář vážný, nebo je to sarkasmus.

Divím se, že budu první, kdo to srazí. Rytmus? Kde? Obraty? Rád bych věděl, které ty obraty jsou tedy zajímavé. Rýmy? Vstávám-dávám, tvář-polštář. Co se to tu kruci děje?

Jiří Turner: Kdyby poetisti psali víc sonetů, určitě by je psali podobně. Pěkné.

Máš dobré nápady, ale sráží to dolů některé velmi omleté rýmy, což je tu vyloženě škoda.

"Král slova" je poněkud odvážná přezdívka, když uvážím, že tu na dvě výjimky jsou jen gramatické rýmy a navíc dost předvídatelné.

Napsat společenskou kritiku, nebo třeba protestsong, je vcelku kumšt. Aby totiž fungoval, musí být chytrý, nápaditý a obrazný. Tohle je bohužel blbé, prvoplánové a ploché.
Na druhou stranu, s tímhle pohledem by mě velmi překvapilo, že by vzniklo něco zajímavého.

DDD: Tomu rozumím. Píšu jak volné formy, tak ty klasické, nebo velmi striktně vázané. V tom druhém případě to většinou vzniká, abych si něco vyzkoušel nebo procvičil a proto si pak u díla do anotace poznamenávám, co jsem tam cíleně uplatňoval.
Má to i druhou rovinu. Podle mě smysl amatérským serverů je vzájemné vzdělávání a pokud někoho ta pevná forma zajímá, tak se tam může dočíst, jak to má vypadat a rovnou si na básni všechno přečíst v praxi.

shane: Však to mi nevysvětluj. Já vím, proč to čteš tak a je fakt, že jsem neuvažoval při psaní, že ne každý si libuje v klasických formách, ale to, že to píšeš není vůbec špatně, naopak. Občas beru věci moc samozřejmě, jak to denně řeším ve škole. Každopádně slabiky nepočítej. V češtině jsou důležité přízvuky.