Miňko: Vítám tě zase zpátky :o) Jsem ráda, že o tobě slyším...

človiček: Děkuju za povedený veršovaný koment :o)

Psavec: Je to jako upustit ventil u papiňáku...

slavek: Děkuju. Tvé přání je mi rozkazem :o)

No, a pak, že karanténa má jen špatný vliv :o)

Ale já se myší nebojím,
neutíkám, když je zřím.
Hrůzu u mě budí pavouk,
co se blíží chůzí houpavou.
Pořádám na ně občas hony,
odměnu vypisuju miliony. :o(

človiček: Ano, i léky mají kladné i záporné stránky. Připojuju se a přeju všem klidnou noc :o)

Miňko: Ano, je to pravda. Na nic jsem si nehrála :o) Děkuju za milá slova.

bazi: To mě pobavilo - obkročák s krátkou nádivkou :o) Kam na to, prosímtě, chodíš? Díky za přínosnou kritiku, pomůže se mě posunout dál. Tvoje rady si beru k srdci a pokusím se, použít na každou báseň jinou techniku. Tenhle můj stereotyp mi seděl právě nejvíc.

slavek: Máš pravdu, že zatím není. Věřím, že se časem najde lék, který zahojí i neviditelné duševní rány. To bude velký objev...

Psavec: To je mi líto, že tě něco tíží. Přeju ti, ať je dneska líp :o)

Psavec: Bolestná a upřímná...

Poezie anonymity: Máš pravdu, i pro mě je to úleva...

Zajímavý nápad, napsat o své smrti.
Máš to krásně napsané - poeticky.
Nepřijde mi to potom tak smutné :o)

Vtipné - pobavila jsem se :o)

človiček: Chápu, mluvíš o pozitivním myšlení. Pocit je ale nadřazený myšlence. Pokud je emoce tak silná jako bolest, žádné pozitivní myšlení ti nepomůže. Bohužel :o(

Dandy: Děkuju za moudrá slova. Na první pohled jsou nemocní ti, co něco cítí. Ve skutečnosti je to naopak... Díky za veršovaný komentář...

Miňko: Děkuju, je to poctivě odžité...

slavek: Někdy netřeba slov :o(

Miňko: Miluju veršované komenty. A tento je hluboký a krásný :) Děkuju...