DDD:
Mám ji ráda. Kousek mého života. Možná neumím dát najevo to děkuji, ale je v tom pokaždé všechno. Moc toho nenamluvím. A tak děkuji... :)
Vkládám si tu na sklo ty své oblíbené, snad mi to nikdo nebude mít za zlé.

DDD:
Je tam podoba, vždycky píšu svou první myšlenku, pocit. Někde mám k tomuhle tématu malou, pohledám... :)

a hele, tramín... :)

Teď jsi rozesmál a vrátil na bramborovou brigádu, byly tam i pruhovaný mandelinky, jako vězni svých vášní... každý rok si natáčím chrousty, ten jejich těźkotonážní let. Jeden večer v roku. Fascinujou mne.

a nebo tobě

Všichni jednou zestárneme, zrcadla někdy klamou na obě strany.

Tady jsi už celý. Krásná fotka.

Výběr z hroznů taky ráda a slámové...Tramín červený co je nakonec bílý... tahle přímo křičí...vynechala bych poslední dva řádky...

Líbí se mi, celá. Kdysi napsala podobnou. Budu ji mít v ročence...
Máš hezkou poezii.

...semenáček, jako přesah
něčeho novýho...

ráda četla

...ten konec krásně plyne, jako pramínek křehké básně...

Hanulka:
I já děkuji, moc. :)

vždycky bolí, láska...

...je to o vůni, vystihlas přesně...

oslov radek:
To je ten les, máme tam jednoho zaníceného ornitologa a nekonečné ptačí budky a můj pes mi prokousl zápěstí, šelma...a taky pořád fotím... :)

DDD:

Když jsem nakoukla na tvůj profil, tak nevím proč, ale naskočil mi Amadeus Mozart a Papageno, připomínáš mi ho. Mám ten film ráda. A Mozarta taky. :)

holka.přes.ulici:
To je život, máš ho ráda i se všema chybama a on tebe... :)

To jsou ty pády... :)

jo_:
Děkuju, je v tom všechno, co neumím říct...

Skromná a o to víc krásná, jako plané kvítí, to mám nejraději.