lll.5222: Asi už sem zapomněl, že většina diskuzí je jen ztráta času a proto upřímně děkuji za připomenutí. Žijme dlóóóho a faň.

pedvo: Má reakce nebyla osobní, ale když sme u toho, tak z mého pohledu je jakákoli reakce, i ty moje, poněkud mimo. Mne jen zaráží jaký neskutečný důraz je v posledních letech na formu kladen, Asi takto: i když exkrement do úchvatného obalu vložíte, furt to bude enem hovno. A navíc já su zodpovědný pouze za to co povím a nebo napíšu. Ovlivnit to jak dané pochopí mé okolí není již v mé moci. No néni život sranda? :-)

Opět je to tu. Někdo hledí na formu a druhého zas obsah zaujme. Co po formě když sdělení není. Sdělením se o své dělíme. Ať si, někdo jde se prát a druhý začne psát. Život není o formě, ale o obsahu. Prázdný život jen prázdnotou formu vyplní. Přeji ten nejplnější život. Ať je co sdělovat.

lll.5222: Nebudu brát zřetel na formu, o to ať se starají jiní. Pro mne je důležitý obsah. Tvé dílko lze pojmout jako zpověď a rozloučení se s minulostí, na kterou třeba zapomenout. Odpustit všem a sobě obzvlášť. Vstát a životem jít dál bez zátěže dnů minulých. Co stalo se, mělo se stát, teď však třeba vstát a životem, zkušeností obohacen, kráčet dál.
Žijme dlóóóho a faň.

Audrey Diamond: človiček: Na tu knihu musí být člověk připravený. Taky sem prošel údobím kdy sebevražda se nezdála být až ta špatný nápad. Je to strašná kravina. Ta sebevražda. život je prča. :-)

Krásné i smutné je, že zastavit to může než každý sám. Ano láskou.

Ano, měli by sme zůstat dětmi navzdory všemu a všem. Chci jen toliko, že český jazyk je z nejdokolejších, ne li nejdokonalejší na této planetě a jeho prznění v těchto dobách mne rozesmutňuje. Dnešní společnost (ne však všichni) vyzdvihuje formu na úkor obsahu. Řečeno lidově:
"Když hovno vkusně zabalíte, kupců bude dosti."

To má blbý. Líbí :))))

Byť mužem se být zdám, tyto pocity důvěrně znám. :)

Je to, je to až rozněžňující.

Hezké. Hmm jenže, vytrácí se láska a nebo je to jen můj pocit?

vanovaso: Nestává, je vytvářena.

polly: Můžu vás ubezpečit, že tímto citovým martiriem si procházejí i pánové. Ale jen ti co mají srdce a duši. O kteréžto díky tomu přicházejí.

Před životem a problémy, které přináší se nedá utéct. Pouze fatálně, ale to pak vylučuje možnost návratu. Strach je lepší využít k mobilizaci osobnosti. Ale je to zatr.. těžký.

Nevím jak to...je to silné. Mně se to líbí.

Asi sem zapoměl na hloubku něhy a neprobral hloubku svých tužeb, ale cítím to jinak. Sex jako třešničku na dortu milostné touhy. Jenže v životě to funguje naopak. Líbí.

:-)

Já to vnímám jako zpověď. Slyšel sem a asi to tak bude, že když "ČLOVĚK" opravdu zamiluje, je to napořád. Průser je, když ten druhý je jinde a necítí to stejně. Pak pomůže jen transplantace citů a ta je bolestivá a dlouhá, ale život a láska nečeká.

Závislostí a vášní se z člověka stává otrok. Silný náboj a poselství. :-)

Právě teď se žije život. :-)