![]() |
komentáře uživatele :
Marbal Škutin: děkuji... to jsou takové ty záchvěvy, kdy ani nevím jak, ale prostě něco vznikne. Kdy se mi hlavou víří všemožné myšlenky a já je takhle "uplácám" dohromady..
ŽblaBuňka: a někdy ani to ne....
ŽblaBuňka: a někdy ani to ne....
puero: pro tu chvíli, se mi to líbilo... i myšlenka i to jak to bylo napsané (ach ten egocentrismus) ... ale postupem času, když si to znovu přečtu, musím uznat, že na tvém tvrzení něco bude... Možná to bude tím, že jsem se snažila mermomocí něco napsat - dostat nějaký ten pocit ze sebe a pak to takhle dopadlo... děkuji za jiný pohled :)
Líbí se mi to... nic výstižnějšího jsem v poslední době snad nečetla...!
z druhé ruky, to každopádně... baví mě (to), vážně :) (ačkoliv to v téhle miniatuře tak nevypadá) ...
líbí se mi ten pomalý začátek a náhlý spád... /zázračné chvíle-hledají cíle/ ... nádech a už se nezastavím až do konce a musím to číst znovu ... :)
Kéž by nejen do Prahy a už aby to bylo (a hned následovalo léto!) :) ... Líbivé, nutí mě usmívat se ;)
taron: díky :) ano, každý to může vidět jinak.... ta surovost tu hraje prim, možná jako jediná...
"chrám v pustých zdech"...nevím proč, ale musela jsem se k tomu pořád vracet... Líbí se mi :)
puero: Násilná rýmovačka - asi ano. Vlastně určitě ano, když se na to zpětně podívám. Jak už jsem napsala, je to možná tím, že jsem se spíš zaměřila na fotografii - která sice vznikla až po napsání textu, ale strávila jsem nad ní více času... Myslím, že pojem:"násilná rýmovačka" k tomu dost sedí. Násilné v tu chvíli bylo zřejmě všechno, protože to bylo opravdové a zakládalo se to vše na realitě.
Díky :)
Díky :)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.


