Ne Bohu, sobě děkuj jen,
žes učinila onen skutek,
jímž viníkům svým odpouštíš!
Již vytrácí se jak zlý sen
ten dlouho trvající smutek,
že svět je krásný, zas už víš!;o)

Nesmutni, pavlísku! Období jarních deštíků se blíží mílovými kroky!;o)

Jak bych mohl, když už jsou tu jména!;o)
Moc jsem taktizoval a podezíral některé z větší prohnanosti než jak se to nakonec ukázalo být pravdou...

Tak tentokrát jsem se nesekl! Po všech těch diskuzích a exkurzích do života hmyzu už prostě poznám Tvůj styl! I když jsem si napřed i jinde myslel, že snad i to bys mohla být Ty! Mimikry, však víš!

A já myslel, že to psal nějaký kluk! Jen věk jsem odhadoval správně...Ale jinak je to moc něžné i když z toho trochu čiší smutek!
;o)

Jak verši už jsem řek',
parádně jsem se sek'!
I jedna dobrá známá má
takové verše psáti zná!
Mne ona stehna zmýlila,
co o látku se otřela!
Možná kdybych tu déle byl,
snáz rozlišil bych už váš styl!
Ale Tvá díla neznal jsem,
sand proto byl jsem pomýlen...
;o)

Já nejsem, Ty múz miláčku,
Amorek kdesi na mráčku,
/Kupidem někdy též ho zvou!/,
co napíná tětivu svou!

Snad slova svá cílím jak šíp,
však proto, aby bylo líp!
Ne kvůli zlomyslnosti,
ze "zmatku jiných" radosti!

Chci jenom žít, jak žít se dá,
vždy s úsměvem a radostí,
být tím, kdo štěstí rozdává
a prost je malicherností!

Někdy se daří, jindy ne,
však kdo z nás dokonalý je?
Však když mohu, potěším rád,
tak jako správný kamarád...
;o)))

Když on je opravdu takový všudybýlek a rád si někdy píchne! A já předtím dost právě o tomhle s kýmsi diskutoval, kdo se tím cítil trochu dotčen a vysvětloval jsem, že je to jen takové špičkování, nikoli zlý úmysl! Že je to jinak fajn kluk...
Jinak my jsme s gabkinem na literu měli takové veršované duely pro pobavení paní a dívek...;o)
I já jsem občas jak malej,
nevinnej a hravej kluk,
takže to tak chápej, Lalej,
víc už o tom ani muk!
;o)

Samozřejmě, že paní Aliwien může všude! A ono to opravdu vyznívá jako agitka! Dal jsem to sem schválně, ale leckdo to mohl znát z literu...A já v tom pěkně lítal! Bože, ještě teď se mlátím smíchy! Napřed jsem již neexistující koment Lalej připisoval gabkinovi, pak jsem si spletl derry s gabkinem a odmítal stopy, co to vyvracely, zaujat plně svojí ženskou rolí. I když Milan hned poznal mé dílko /mohl ho znát z literu/ i mou odpověď ivkaje ve verších /má slabina!/, pak jsem poznámku Lalej připsal Tobě, viz ta má odpověď po ní, ač mi to po té Tvé skutečné již došlo a Tebe jsem pak poznal zcela jistě...No, bylo to poučné!;o)

Dočkala jsi se, Lalej,
ja slepej byl jak malej
kot než-li prohlédne...
Bylo to zábavne
a Tys již, má milá,
snad pravdu tušila,
já, hlupák stará jsem
stal se obětí žen
i vlastní představy!
/Teď smích se dostaví!/
;o) ;o) ;o) ;o) ;o) ;o) ;o)

Klobouk dolu, derry, opravdu jsi mne dostala! ;o)
Ja trouba Ti to Tve do oči bijici vysvětleni vubec nevěřil! I ten žensky rod /dotkla/ jsem bral jen jako Milanovo přistoupeni na mou hru! No, přetaktizoval jsem to a přehližel viditelne stopy, protože jsem myslel, že jsou klamne! A když jsem si spočital, kolik je Milanovi /gabkinovi/ tak by nelhal! Nenapadlo by mne, že ženske v Ostravě jsou takovi vtipalci! Myslel jsem, že za ten pulrok, co jsem tam kdysi pobyval v dobe, kdy jsem byl rozpustile mlad, jsem je dokonale poznal. /Nektere byly fakt kocky a zadne slepice!/ O jak jsem se mylil! Jsou pry tři druhy mužu, co nerozumeji ženam: mladenečkove, zrali mužove a starci! (Tristan Bernard) Radeji neprozradim, kam se ted v duchu radim! :;oQ
No, naletel jsem jak ti Arabi z Al Kajdy na Newyorkska dvojčata! C'est la vie! ;-)

Ač ženu hrál jsem tu,
Tebe jsem nespletl,
Asi jsem hrobníku
"z lopaty utekl"! /;o((( /
A vtipálek derry
zcela mne dostala,
když koment pichlavý
mi tady napsala!
Nenapadlo by mne,
že bloudí archívy
a filmy"úderné"
zná dobře jako my!
A netrklo mne to, ani když jsi mi to podal "na lopatě"svým odhalením mé identity! A do slova do očí bijící slůvko "TEN" v následné odpovědi "derry" mne mne místo evidentního pochopení zmátlo ještě víc! Myslel jsem, že jenom
tak "mlžíš" jako já s tím psaním v ženském rodě! Dokonce i první koment Lalej, když jsem experimentoval s písmem/ ono to bylo moc malé a ona psala cosi o optiku a špatném zraku!/, jsem připsal Tobě a odpovídal jak massa Bob /ona to pak po úpravě smazala, já též a zvolil následně prostý ženský rod!/ Prostě jste mne vy dva dostali! ;o);o);o)
Neomlouvá mne ani to, že si u kompu občas sundavám druhé oči!;o(

Tys mne, derry, dostala,
přímo jsi mne zmátla,
měl jsem Tě za "gabkina"!
že tak koment "patlá"!
;o)

Tebe jsem , Ivčo, poznal hned,
jako bych znal Tě řadu let!
Komentu Tvého Shane si cení,
a podpis věru nutný není!
;o)

Ten textík byl vážně malej!
(Mea culpa-vina má!)
Spletl jsem se trochu, Lalej,
měl jsem Tě za gabkina!;o)

Má duše touhou zešílí
vždy, když Tvůj dotyk motýlí
těch křídel slunečních
vrátí mé tváři smích!

Sosáček vlahý od rosy,
o tykadélcích Tvých má sní,
já moc přál bych si býti práv
pít s Tebou nektar lučních šťáv,

a myslet něžně na Lásku...
Já poznal jsem Tě, žluťásku!
A jestli jsem se mýlil snad,
přiznám svůj omyl velmi rád!

Však ne, já poznávám Tvůj styl,
já motýlkem též kdysi byl
s křidélky v něžném blankytu!
A teď moc rád jsem, že jsi tu!

A jestli tu snad haraším
s motýlkem zcela neznámým,
snad aby s hanbou uletěl
světák motýl Emanuel...
;oQ

Nikdo nemůže nalákat nejistého nesmělého nechápavce na něhu nepoznané nádhery naší Nanynky nadané největší neskromností, nejhlubší a nejchlupatější nepřehlédnutelností na nejintimnějším nalezišti našich nesplnitelných nadějí!;q)

Rozhlížím se dokola,
oči jako 100dola,
po 100pách jdu vpřed,
pak se vracím z5,
100pa se mi tra→tila,
kde jsi [K(dí)O] rozmilá?
"Tlačil"po jsem únavu,
při100upil na Tvoji hru,
po 100pě nohy běží,
znaven klesám na 4,
vzdávám to, je boji!
Ani on už ne100jí!

Naděje krouží nad lesy,
Marcelka snad vzpomene si,
že ten svět kol ní skrývá Tebe,
cos jí chtěl přinést kousek nebe,
a celý život budeš snad
roli dona Quichota hrát,
pro lásku krásnou jako sen
než změníš se v pouhý prach jen...

Nádherná je píseň Tvoje,
ten nápěv jako bych znal,
hned vidím světlušek roje,
jen od "G" bych to snad hrál!