Tak to si vychutnávej jen ty první vteřiny!;o)

Nádhera! Čím to, že mi dokážeš tak krásně inspirovat?
Jukni jen níže! To jsem zvědav, co to s Tebou udělá!

Zpívej mi píseň krásných rán
po nocích plných milování,
ač refrén zdá se obehrán,
já slýchat jej chci do skonání!

Zpívej mi píseň šťastných zítřků,
jež jsou nám dvěma souzené
i něžný nápěv pro kytičku,
cos dal mi! (Je host vázy mé!)

Zpívej mi o lásce své něžné,
song plný sladkých nesmyslů,
o tom, co nebývá tak běžné,
zpívej jak rád jsi, že jsem tu!

Zpívej mi i o milování,
o tom, jak vzíti si mne chceš,
prozraď mi všechno! Co ti brání?
Já miluji, ty miluješ...

Zpívej o snech svých utajených,
co trápí, drahý, srdce tvé!
Možná z těch velkých , nesplněných,
pár v skutečnost proměníme!

Zpívej mi o všem, co je krásné,
Tvůj hlas mi mile bude znít,
a připomínat chvilky šťastné
co žili jsme a budem žít!

To se mi stává taky, že mám pocit, jakoby nějaká slova, co vnímám, vycházela ze mne samého! Pak se mi stává, že je absorbuji a prožívám ten pocit, aniž bych věděl, že to vlastně čtu vyjádření pocitů někoho jiného a samotná slova vlastně přímo nevnímám, jen jejich poselství či toho ducha, jak pravíš Ty! ;o)

Tak už žádné bla bla bla?

Stačí prosté: líbí se mi, nelíbí se mi. Nač to komplikovat, modřinko?

Ano, víra dělá zázraky! Když si věříš, můžeš žít! ;o)

Proč se bojíš toho proudu,
po němž k moři dopluješ?
Netruchli pro rodnou hroudu,
se mnou v divů svět pluj! Chceš?
;o)))

Na mýtině, která vznikla
po požáru myšlenek,
kdy člověk na kraji pekla
hledal na trápení lék,
kouř stoupá nad spáleniště,
popel ještě žhavý je,
co bylo, již není, příště
snad nový sen ožije!
Zase k nebesům se vzpíná
zoufalý hlas duše mé,
věřím :" Přijde doba jiná
a my zas se sejdeme!"
;o)))

Kdybych, Jardo, vyhladily,
jen pro pláč by oči zbyly,
nikdy nečetl bych tu
tu spoustu něžných komentů!

Je mi ctí vás těšit, dámy,
pohladit vás po duši
veršíky, které vás zmámí,
ač to autor netuší!
Zkouším dát do nich kus srdce,
každý veršík jsem já sám,
a někdy lituji trpce,
že vás nikdy nepoznám!

Ano, je! I mně pomáhá, i když si třeba jen pískám či pozpěvuji...

Boha hledej pouze v sobě,
ne v svatyni kamenné,
ruku, jež pomůže Tobě,
jen na konci ramene,
nad nímž hlava Tvoje hrdě
zrak svůj zvedá k nebíčku!
Vím, že z ní to trochu tvrdě,
dobře však vím, božíčku
o čem tady píšu právě,
to jsou zkušenosti mé,
žádný blud, co jen v mé hlavě
nalezl si lůno své!
;o)

Na Carmen jsme byli ještě se zombí! Bylo to moc krásné!

V Kroměříži jsme byli jako vojáci cestou na bramborovou a řepnou brigádu!
No jo, randilo! Ale s kým? Jinak pěkných míst znám i u nás dost...I pěkných holek, jenže ony neznají a ani netouží poznat mne!;o(

Úsměv není nikdy hloupý,
hlupák je, kdo je naň skoupý,
netuší, jak úsměv hřeje,
a pomáhá těm, jimž zle je!
Úsměv umí lámat ledy,
je to lék na lidské bědy,
úsměv lidská srdce pojí,
ba i rány duše hojí...

Když s ní domů chodívám,
každý myslí, že jdu sám,
neví vůbec kolemjdoucí
jak jsou naše vztahy vroucí,
I když nejsem žádný blázen
vždycky dostane mne rázem
píseň, co zkouším zazpívat:
"Máš má ovečko dávno spát..."

Podvědomí sílu má,
o níž málokdo co tuší,
to zázraky dělat zná,
jen musíš mít víru v duši!

Nohy Tvé si volno vzaly,
by se do pořádku daly.
Však věř, zase přijde den,
kdy budeš chtít tančit jen,
tanečníka bez oddechu
v něžné rytmu i ve spěchu
tance jako je quick step
věř mi, znavíš, děvče hned!
;oQ

Za to může severka! To její krásná, leč smutná básnička na literu mne nakopla a já napsal tohle nejprve jako komentář, abych ji potěšil a pak jsem to předhodil lvům literu...Jinak souhlasím, že blues zní krásně a moc hezky se i tancuje či zpívá! ;oD

Tak taky nějakou přidej, hvězdičko! Dobře vím, že i Ty to umíš! Vždyť nejedno Tvé dílko bylo příčinou vzniku toho mého!;o)