pro mé vnímámí jsi ticho zachytil nádherně

i mě potěšila a ani nevnímám žádně kolísání v rytmu

moc se mi líbí začátek, jak jednoduchý vzorec, z celé té básničky vnímám souznění a radost z toho že jste, vy dva a spolu...co chtít více, pěkné

ano, souhlasím s kolegyněmi, my prostě milujeme tvoji poezii, je nenásilná, malinko starosvětská, to těmi rýmy za které já osobně děkuji, prostě žblabuňkovská poezie, laskavá, čtivá, nekomplikovaná a přitom myšlenkami hodnotná

mně nevadí to snad a jedna moje básnička začíná- slyšíš, to zvoní umíráček...chápu ji, v té tvé je všechno, všechno co mohly znamenat a možná zcela obyčejně zvonily jen to poledne...ale to už je úděl poety, slyší a vidí trochu jinak

já myslím že to stačí tak, jak je napsáno, více už by nebyla tak tichounká, jako letmé pohlazení

Sucháč: ;-)

slnečnica: díky ti

ta druhá polovina básně je mnohem pozitivnější, v té první opravdu jsou cítit pochybnosti, rozpolcenost, pak už jsem se jen tak usmívala a užívala si každou sloku

tvoje myšlenky a asociace mě téměř vždycky zaujmou, se zpracováním mívám občas problém, ale netroufám si ho hodnotit, je to tvůj osobitý styl, každopádně zaujmout umíš, vždy cosi zanecháš

gabkin: Jiří Turner: mannaz: Orionka: ŽblaBuňka: děkuji všem za čtení a zanechaný komentář, básnička mě napadla při pečení vanilkových rohlíčků, takže se hodí do těchto dnů, ale barborka vykvétá až kolem vánoc, v lednu by určitě byla úplně mimo, díky

Lasak: ale to já moc dobře vím, ale nevadí mi že jsi mě upozornil a věř mi, uznávám každý věk a jsem velice citlivá na to, abych někoho ponižovala, vždyť mně také bylo šestnáct a přesto že už je mi o nějaký pátek více neznamená to že se neumím vcítit a že jsem zapomněla, měj se moc hezky :-)

samozřejmě jsem průběžně sledovala reakce a četla tvoji úvahu, díky za ni, vlastně je to dobře že tu začal vát čerstvý vítr, možná nás někam donese, možností je spousta :-) já prozatím v nastavení změnila kolonku-toužím po maximální kritice, no a co se týče mých komentářů, nejsem kritická, jen občas vyjádřím nespokojenost, spíše, když se mi dílo nelíbí nenapíšu vůbec nic, ale myslím že i to je přínosem, dotyčný může zjistit že jsem četla a podle toho, že nekomentuji tuší, že mě dílo asi nezaujalo, myslím že i to je postoj, tak ještě jednou tobě dík za takovou úvahu

Leslie: :-) jasně a děkuji

Orionko, úplně vidím svého šestnáctiletého synovce, samozřejmě, vidím toho nevinného chlapce s prvními zkušenostmi, plného otázek co život přinese, s prvními otisky teplé dívčí kůže a se spoustou otázek, v dlaních, v hlavě, po celém těle, zdánlivě suveréního, ale, plného nevědomosti, moc pěkná

to já jsem chválič, když je co, a navíc! já za ní vnímám tvůj přednes, který mě prostě neskutečně oslovil, a miluju takové básně kde je proč se usmívat, ale člověk má navíc i v koutku slzy dojetí, dík

Městem jde Mikuláš...nemám slov k tvé schopnosti popsat tu atmosféru, vnímám to tak, přesně tak, ač z maloměsta, naši psi se klepali z těch hroznejch dělbuchů...skvělý závěr jak studená sprcha, vytvořila si navíc barvité obrazy-čerti, domovnice, čokl ale já ti děkuji nejvíc za to, že vím proč sněží, myslím že vždy když mi vločky budou olizovat obličej vzpomenu si na anděly, skvělá báseň

ach, ta láska prokletá..., líbí

možná si mohl zvolit jinou formu a trochu si pohrát s těmi prvními dvěmi řádky, nicméně obsah se mi líbí a závěr je povedený

Ta třetí strofa vybočuje, ty ostatní jsou takový čtivý a melodický, dodávají jim spád ty číslovky, tak to vnímám, kdežto ta třetí je najednou jiná, přinutí zbrzdit a zamyslet se, no a pak se pročte až k tomu závěru, kterej je hnusně pravdivej, je jedno zda první, druhá, třetí jsou lásky, ženy, nebo chlast, moc povedené