Když potkáš svúj žal
Když vnímáš proč´s jej přijal
Tehdy pláč je láskou a tichá noc obejme tvé lože
Být smíš jen sám se sebou
Pereš se svým nitrem, osudu lkáš
Nikdy netušil´s, že přijde pravdy čas
Kam se podít, kde klid nalézt, když žál zžírá
to v studni vlastní, láska utonula
Vstáváš, vykročit, síly hledáš...
Víru v rána ztrácíš, avšak slova mají moc
Krokú pár do kruhu, sny ještě máš, jen stačí vstáhnou ruku
Den ulehá, dnes člověk poznal, svou touhu
Jen oka mih, od zvěrokruhu...
Když vnímáš proč´s jej přijal
Tehdy pláč je láskou a tichá noc obejme tvé lože
Být smíš jen sám se sebou
Pereš se svým nitrem, osudu lkáš
Nikdy netušil´s, že přijde pravdy čas
Kam se podít, kde klid nalézt, když žál zžírá
to v studni vlastní, láska utonula
Vstáváš, vykročit, síly hledáš...
Víru v rána ztrácíš, avšak slova mají moc
Krokú pár do kruhu, sny ještě máš, jen stačí vstáhnou ruku
Den ulehá, dnes člověk poznal, svou touhu
Jen oka mih, od zvěrokruhu...
09.05.2010 12:37
.. ano jako bájný Fénix.. obsah je polapen... ;-) forma možná jak čínská nekonečnost, leč je to vše daleno prostší.. jsme na koni a náhle na kolenou, ale z popela pokud vzlétnout máme touhu, tak vzlétneme!
09.05.2010 12:22
Ta se mi moc líbí ...když jdeš žalu vstříc a vztáhneš k němu ruku ...pak z bláta, deště, mrazu i plískanic, zas budeš jednou v suchu ...žal, stesk, bolest mají v našem životě své nezastupitelné místo ...žal je vlastně konec, ale taky nový začátek, ale dokud si žal neodžijeme (nepochopíme jej) a neodpustíme (tomu, kdo žal způsobil, mnohdy také sami sobě), zastavíme se a nemůžeme dál ...nebo se suneme jako hlemýždi, navenek bouříme životem ...ale v té nejméně očekávané chvíli nás žal dostihne ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.