básně/loučení. clark.

Zase jendou moje srdce našlo verše...

Už jsem si kdysi podobnou básničku napsal. Ale kdykoli se do těch míst dostanu, přepadají mě stejné pocity. Mrežnica je jednou z nejkrásnějších řek Chorvatska. Od dob občanské války má zaminované břehy. Nádhernej a strašně smutnej kraj plnej slunce, vůní, bylinek, vodopádů, ale taky opuštěných rozstřílených domů, pomníčků a všudypřítomných cedulí s lebkami.

Už bych měl spát

aneb snažím se nebrečet.... Pro všechny, kterým není zrovna dvakrát fajn... i pro ty ostatní... aby si vážili svého štěstí

Tak trochu o politice.

Útržková.

Báseň o trýzni mé duše. Co jest její příčinou?

Je těžké najít někoho, s kterým souzníte. S kterým i když je ticho, slyšíte(slabounce), jak vaše srdce rytmicky vyťukávají melodii. Každý má svou, každý má jinou, ale když se spojí, tvoří harmonii... A až ho najdete, už nikdy nezavírejte víko od klavíru...

3x5x9

milióntádvěstětisícísedmsettřicátášestá básnička o smutné náladě

Venku sice neprší (spíš sněží), ale pocity jsou stejné.

Buďme vždy o krůček rychlejší