...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

...a oni mi strkali jen milosrdný lži...nevim komu by teď mělo být víc zle

jooo padat...není nejkrásnější pocit

Blázínku, říkáš mi, copak se dá láska vypnout jako rádio?

Asi ztrácím soudnost nad svými díly...a nad svou úctou...a nad vším ostatním kolem mě...ehm...tak jaká jsem?:-D

Tato básnička pojednává o tom že si plánujeme velké věci,někdy se to podaří a někdy ne.

:( :(

Za poslocuhání PF v nejhlubší noci a debat, které vedly do rána.

potkala jsem po letech přítele ...

taková zvláštní, možná až divná....původně měla být středem dělší básničky, nakonec se mi začátek nějak nehodil....tak uvidíme, jak poradíte

Žádní zelení cizopasníci,spíš pohádkový útvar, který nic neřeší, možná se přetvařuje díky metaforám...Kdyby jste se chtěli zasnít, vstupte :-).

a tak, nemůže být pořád veselo..

Nevím jestli je ta english úplně Ok,ale tak,co už ....

Pořád a pořád nic, ale vypocené dílo je na světě...chybí mu lehkost, snad proto že ho tíží přátelství...

možná by to tak mohlo být, nebo ne? :-)

Pohřeb jedné velké lásky?

a moje strachy

částečné věnování Bambulce..protože ta asi tuší o čem mluvím;)