"Život je pro mne obnošená vesta!" Tak to zpíval Jiří Suchý. Já si vypůjčil jeho melodii pro poněkud optimističtější text...;o)))

Záznamy, které už nejspíš nikdy nedopíšu. Není to jedna báseň, proto jsem se nesnažila o formální sjednocení. Je to jeden příběh. Dopadl jinak.

Sním a sním :)

Autobusová... o ránech, který teď zažívám... a... je věnovaná... protože venku nesvítí sluníčko... a já se nemůžu ani smát ani brečet...

Na displeji tvé číslo a my spolu...tak daleko, tak blízko

tato básnička je o tom že můžeme lásku ztratit ale zas jí můžeme najít

Pomlázka z deseti? Dvě propletené dlaně.

Není růží bez trní...

kdybych napsal něco o sexu, tak to Guru hned smaže

pátrejme, zkoumejme, objevujme a hlavně mějme se rádi...("peace!";))

***

Nostalgie z minulého podzimu. Moc prosím o komentáře.

**