A opět je zpátky váš polooblíbený autor s dávkou svých prý extravagantních nevyžádaných projevů, tučně protkanou autoiluzionistickou pseudosugescí jasně evokující naprostý nedostatek asociací, spiklenecké šeptání o ničem, nimrání se v zárodku prokládané výkřiky o brzkém konci vesmírů. Ponurý lokální sarkazmus prošitý netrpělivou notou místy až teatrálně nesmyslné upřímnosti.

Ani korunu nedejte těm skřetům zazní od trůnu.máme po sametu.vše je v pohodě máme dobrou péči s chlebem o vodě vynecháme řeči.úryvek z básně M.Řezanky. plakáty moci.která mě přiměla napsat svůj abstraktní výlev citů.

ty to vůbec, ale jako vůbec nechápeš, mocinky moooc miluju svou berušku, mtmr, njn, rolf, LOL

Bez žen by to nešlo.

Spíš než báseň je to aktualitka ze života, třeba vás taky pobaví.

jsme nuly, totální nuly a nulama už zůstanem

Tohle je něco co mě napadlo během jednoho jejího pohledu na mě...

Erm...po dlouhé době...to vypadá...pořád stejně?

nebohéma. díky lakomci za inspiraci.

Panu Patersonovi z filmu

výnimočne som sa pri písaní vykašlal na formu a proste hodil na sklo to čo bolo na duši... je to "dielo" typu ventilácia.