Pro mě trochu velký experiment.

ššššš---šššš--- železniční

V Praze už nechci nikdy žít, čtyři měsíce mi bohatě stačily.

Je mi dobře. Konečně mám studené listí a nebe *

...ta holka stála celou cestu nade mnou a dívala se mi do očí...a já jí tak moc rozuměla...tak moc...

Chci- to je slvo do pranice, že Pavlis?

Ze sbírky: "In Vino Veritas"

***

zábava....znásilnění....strach

Napsáno v Brně na nádraží v záchvatu existencionální nejistoty.

možná by to tak mohlo být, nebo ne? :-)

...také přidávám jednu podzimně naladěnou...:-)

omluvte mě.... asi jsem divná.. je mi divně... ono to přejde

Každý okamžik je zázrak, který často přehlížíme...

the smashing pumpkins - oceania

... v čekárně u zubaře

Poslední stromoví - uprostřed nicoty - ukrývá naději - podobně jako ty.

poslouchala jsem paní HEGEROVOU a tuhle píseň tak dvacetkrát ..... chybí mi upřímnost, všude se něco hraje, špatní herci. Pojem slušnost se "vyvinul" a pokoru hledám marně, vše je automatické ....mé zdraví a MOJI, nikoliv ! .... uvědomuji si to. http://www.youtube.com/watch?v=O937YmQih9o

Dnes jsem byl na cestě domů přítomen okamžiku, kdy se čas dělí do dvou nohavic alternativních dimenzí. Jsem rád, že vám můžu vyprávět o té druhé.