by mělo něco zbýt...

nezařadim to do kategorie láska, právě proto, že tohle láska není =) šlo to tak něják samo,lehce, //sepsána na lyžařském výcviku =)// protože tak to prostě asi bude...ale pssst ;)

Vracím se...ale ne úplně a jen na chvíli...:-)

Napsal jsem ji včera 20.4. jako reakci na vhození zápalných lahví do oken romů ve Vítkově. I když holčička stále bojuje o život, je praktricky mrtvá, protože už nebude mít nikdy normální život. Ps: jsem čech

Hmm, možná mě vypískáte, dlouho jsem nic nenapsala a není vlastně jisté, jestli se k psaní ještě vrátím. Nevím jaké to je, ale asi to něco vypovídá :-), jinak už to neumím..

... musí stačit

Hodně obrazotvorná věc, plus vlastní kýčovitá fotka...hlavní věc je se přesně vyjádřit :-)).

hořký kafe nedokáže spláchnout uplně všechno

Myšlenky, cigareta, zima.

..nejen o fontáně....

Věnováno melody... Holka, drž se! ... /anglicky, český překlad přidám později/

Někdo by se měl už konečně probudit, jedu sem na výlet a ono se pořád spí. Takže se nudim a píšu blbosti.

I pohádky mají smutné konce... A nejsou proto pohádky? A čí smutek není spravedlivý. A kdo je soudce neviny?

těžko říct...

Tahle báseň plná vzdoru mne napadla právě v ono osudné datum loňského roku, kdy i na mne dolehlo cosi neblahého. /Proto ten název!/ A stejně jako v těch, kteří ten masakr zažili, i ve mně se probudil vzdor proti neblahé sudbě osudu! I když depka tvrdě mučí moji duši bolavou, nepadnu jí do područí, mám dost tvrdou hlavu svou! A ač z očí slzy kanou, rty zpívají nový hit: Sny mé krásné, nashledanou! Sejdem se, až bude líp!

jen taková blbost ze zoufalosti...pár řádků na znamení toho, že jsem nezemřela...