...pár veršíků o pocitu poety...

Neočekávám, že se bude nějak zvlášť líbit, ale muselo to ven.. :)

dojmy při usínání.

Minulost- jakoby mi nedala spát a hlásila se o slovo každym dnem, hlasitěji a s čím dál větší silou... ale ono to zas přejde...

clovek si musi pomoct sam. vyhrabat se ze sracek, zvednout hlavu, jit dal. tohle sem udelala a du. delam co chci, mirim kam chci, opoustim koho chci a sem s kym zrovna ted chci bejt. neni to dokonaly, ale je to krasny. nechci se toho vzdat.

aneb 'Jen mrtvé ryby plavou s proudem'

21 let uplynulo po ,,revoluci", a přesto se nezměnilo vše, v co se doufalo. Lidé ale nechtějí více, oni jsou rádi, za to málo, ale tím jsou vini. Teď remcají, teď nadávají, však za chybu mohou oni. A kdo chybu napraví? Opět, pouze oni.

Matějítkovi :)

Kdo pozná o kom-čem píši..?

Ptákovina o tom, jak by to mohlo vypadat, kdyby mouchy měly satelitní mapy pavučin :D Samozřejmě vítám veškeré rady, názory, připomínky, hodnocení, kritiku atd... :-)