pocity ležící v dětské postýlce uprostřed hor...

život je tragikomedie...*

... jsem stará...

/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování

... ach ta touha, jít za něčím novým a pak to smrt utne a je to zase stejné ...

pro celou tu dobu...

malá posvátná chvíle... ať už s černým, zeleným, bylinkovým...

jen tak hudba mě asi nikdy nepřestane inspirovat......

Napsáno před pár dny, nyní trošku změněno snad mohu nechat "Mozaiku" už trochu provětrat.., nebo né...???

.... zamyšlení těsně před usnutím...

..nejen o fontáně....

Možná už zítra budu zase v depce dnes však rmoutit se mi nechce Když cítím se nevinně a je mi tak prima – he!

v rytmu včerejšího podvečera....chvilka vnitřní volnosti...

včerejší ranní nálada, během dne smazaná, dnes jsem ji sem dala zpět:-) vysvětl.: bienechor=nádherné

...

ranní pidibásnička ....úleva.....náhle je prostě tady!

.... bez snění?

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*