... co je nám do ... ále nic ...

není co dodat

...je psáno, že na Tebe už pár dnů myslím a že myslet nepřestanu...(je sladce naivní a taková trochu poblázněná, promiňte, ale za to asi může to léto;)- pokračování odročeno na neurčito...

Každý by měl být věrný svému vlastnímu tempu...aneb: Vše má svůj správný čas!

Autobusová... o ránech, který teď zažívám... a... je věnovaná... protože venku nesvítí sluníčko... a já se nemůžu ani smát ani brečet...

možná spíše miniatura... ale od ní se liší tím, že neobjevuje žádnou převratnou myšlenku... pouze pocit...

možná jen unavená životem a tím vším...

............

to zas jednou... mě něco možná napadlo... :)

mám záchvat exhibicionismu

My, básníci dnešního dávnověku - zranitelní a světaznalí... odpusťte, že jsme milovali..!

bláznivě, odevzdaně a snad i trochu nevěřicně miluji.

Po přečtení básní Sapfó jsem nejenom pod dojmem prastarých veršů, ale i pod vlivem "Chvylkové citové nevyrovnanosti" k jedné slečně napsal tuto básničku..

26.1.2007 ... lepší nevědět ... než vědět ...

Něco nedokončit je někdy možná to nejlepší....(nebo né???). (Mohu si tak ponechat svou iluzi...:-)