tuhle povídku jsem napsala někdy ve 14 letech... :-)

Tak tohle vzniklo při jedné naprosto ulítlé náladě... Prosím o komentáře.:o)

...

Povídka psaná pro jednu soutěž, .. den dcery a matky.

částečně smutné, částečně ne, rozděleno na dvě části, aby to nebylo moc dlouhé, takže pokračování zítra, pokud budete chtít...

...

druhá (a poslední :-) ) část...

Inspirace: věta z písničky Byrana Adamse-Everythink I do...původně to mělo být úplně o něčem jiném, ale už se nedá nic dělat...:-D

Povídka s absurdními prvky. Volně navazuji na Ona má na všechno čas, ale myslím, že není problém číst to samostatně.

Dělala jsem na tom asi dva a půl měsíce.. pořád jsem musela něco přepisovat.. je to poměrně dlouhé /4 A4 ve wordu/.. a taky.. nevím kolik z Vás to chytne.. a kolik z Vás to bude ochotno číst až do konce.. :) ale předem děkuju za kritiku a okomentování díla..

Po opravdu, ale opravdu dlouhé době jsem se rozhodl něco napsat a možná jsem si vybral moc hluboké téma. Jistou motivací k napsání právě tohoto mohl být "rozhovor" s jedním starším člověkem na autobusové zastávce. Snad ještě pořád psát umím. Název možná nemá s tématem žádnou přímou spojitost, jenom se mi hrozně líbí.

První z příběhů o Kristiánu Augustýnkovi

na třetí pokus, 2x se smazala, tak snad se bude alespoň trošku líbit

Krátký příběh popisující pocity štvané zvěře.

Zvládnete to přečíst? Ti, kteří to rozdýchají, mi mohou zanechat koment...;-)

Proty co trpí arachnofobií-jsem s Vámi!!!

feeling red. /spíš momentka.. na povidku moc kratke/

...