Troška upřímnosti bez poetických obrazů:-)

o několikaměsíční nejistotě, strachu a lásce (nejen) k životu ...

.....jen tak si zdřímnout

Třítaktní - zemřelá - docela

jen slova co se ze mě neřízeně vysypala..

Svět je hrozně chladnej, lidi na mě koukaj, mlčí, nevím co chtěj. Jen občas se někdo usměje, ale pak jde dál.

Už mi z tých karanténnych opatrení naozaj kvalitne šibe...

štěstí?

the smashing pumpkins - oceania

?!?

omluvte mě.... asi jsem divná.. je mi divně... ono to přejde

Musím už napsat něco veselého..:-)

tak si tak projíždím moje staré věci na autorské čtení (kdo by měl chuť, může příští týden v úterý zaskočit v Brně do café Paradigma) a nacházím samé vzpomínky, samé pocity a taky tohle:)

nezařadim to do kategorie láska, právě proto, že tohle láska není =) šlo to tak něják samo,lehce, //sepsána na lyžařském výcviku =)// protože tak to prostě asi bude...ale pssst ;)

by mělo něco zbýt...

...vlak... "Your eyes...they turn me..." ... endlessly... "She looks back, you look back..Not just once, not just twice..."

...nikdy nikdo nepochopí nic...a zae se uzavírám někam kam bych nechtěla..ale ono to jinak nejde...vím, že to jinak nejde...