|
o několikaměsíční nejistotě, strachu a lásce (nejen) k životu ...
|
.
a jak prší
stále cítím milión tváří
stékají mi přes nos
na rty
a odmítají se vzdát
víc než slaně
přes ramena unavená slovy
ruce znovu poddávající se životu
na dlaně
do kterých jsi mi položil tvář
a jak prší
odpouštím všem strachům
ještě stále totiž
jsem
i když všechno mohlo být jinak
tak ať prší
prosím
.
a jak prší
stále cítím milión tváří
stékají mi přes nos
na rty
a odmítají se vzdát
víc než slaně
přes ramena unavená slovy
ruce znovu poddávající se životu
na dlaně
do kterých jsi mi položil tvář
a jak prší
odpouštím všem strachům
ještě stále totiž
jsem
i když všechno mohlo být jinak
tak ať prší
prosím
.
08.04.2013 00:34
Yasmin
Tak ať prší.
Člověk někdy potřebuje cítit déšť... Je moc krásná.
Člověk někdy potřebuje cítit déšť... Je moc krásná.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.