24.6.2008 ... zase trochu jinak ...

Hlas, který nikomu nepatří, ale mluví za vše... Tohle neberte moc vážně, to jsou výlevy, které píšu po vytočení 723......

jsem jen prostě... zmatená, unavená, ustrašená...

Není to nic oslavujícího vánoce,takže pokud už máte nakoupené dárky,to radši nečtěte...netajím se tím,že vánoce mi nejsou po srsti,ale o tom to ani tak není...posuďte...je to trochu delší :-)

částečné věnování Bambulce..protože ta asi tuší o čem mluvím;)

o několikaměsíční nejistotě, strachu a lásce (nejen) k životu ...

Perly ve vlasech mám... (Liter zase nejede, tak budete tentokrát první :-). Obrázek časem. Možná.)

V Praze už nechci nikdy žít, čtyři měsíce mi bohatě stačily.

...

...ve městě

a to něco uvnitř, co v nich je...a pro všechny, co nikdy nepochopí, aby se aspoň o to pokusili...

kdo četl/ viděl pochopí (sama přiznávám, že knížka byla nepopsatelně nedostižná:))

Musím už napsat něco veselého..:-)

?!?

Chtěla jsem to dát do soutěže, ale kvůli malé dostupnosti internetu na chalupě se tak stává až teď. Je to trochu jiný než všechny ostatní, spíš takový proud myšlenek, co mi přitom napadl...

občas přichází... ale jak ho řešit??

nechám na každém