|
téměř každé ráno...
|
|
??
|
|
letošní
|
|
Pocitová báseň...ne, tohle nejde vynutit...;)
|
|
omluvte mě.... asi jsem divná.. je mi divně... ono to přejde
|
|
věnováno člověku, který si z ní stejně nevezme nic
|
|
Napsáno v trolejbuse při útěku z domova.
Pěkná slečna mi trošku koukala přez rameno, ale nějak jsem něměl náladu se s ní seznámit.
Jasný důkaz mé rozervané a smutné situace..
|
|
Sama v davu lidí. Sama se sebou, protože tu zase nejsi...někdy jako bych ani nežila...no...opravdu jenom jako
|
|
Nedalo mi to. Nešlo mi o báseň, ale o myšlenku.
|
|
jooo padat...není nejkrásnější pocit
|
|
Drobná mini nám ukazuje, jak se mění pohled na milou osobu během let manželství. Nebojte se, vždycky to tak není... nebo je?
|