Pocitovka... A hnus... Občas to musí ven... Když se sen stává skutečností... Zbytečnou...

2009

Pocitová báseň...ne, tohle nejde vynutit...;)

Bludičko ubohá...

Čím je člověk starší, tím více má sklon rekapitulovat dosavadní život a tak trochu i filozofovat. Prostě se s tím vším snaží nějak vyrovnat...A nejsilnější je to právě na počátku nového roku...

Napsáno v trolejbuse při útěku z domova. Pěkná slečna mi trošku koukala přez rameno, ale nějak jsem něměl náladu se s ní seznámit. Jasný důkaz mé rozervané a smutné situace..

...

Jedna taková zase noční...denní se večer prostě psát nedají...a pro všechny bonus,kdo uhádne, co je malý černý beránek?

/sbohem minulosti, která mně tak neodbytně pronásleduješ na každém kroku/. Troška zimní deprese z roku 2005/2006

2010

malá posvátná chvíle... ať už s černým, zeleným, bylinkovým...

...

Tak zase něco z jiného soudku, respektive ze soudku vína. Nechala jsem se inspirovat řeckým básníkem Anakreónem. :-)

... Naprostej ,,plivanec" k mým nohám... Snad ani za sklopení zraku, abyste se na něj podívali, vám to nestojí... Tak... Proč to sem dávám, co?

..nevím, jestli to taky znáte...jestli občas když přijdete večer domu se podíváte do zrcadla...koukáte si do očí... je to neskutečně upřímný..a stejně se ptám co to sakra má bejt... nevim čemu věřit a zároveň vim, čemu chci věřit... ////**//*/////*///*////////*/*/////////*////

*krátký úvodníček k té dámě (ne)přítomné*

...

:( :(

téměř každé ráno...