A zase sním si potají jako už mnohokrát, srdce své mužské sny si sní a prsty zkouší psát...

Jsou teď zas kolem nás jak bílé kvítí, slunce naň svítí...

Ze sbírky: "Kadaňské toulky", Autor fotografie: Ladislav Renner, Vřelé díky za souhlas s použitím fotografie.

Občas je velmi dobré uniknout ze všeho toho chaosu nějak do ticha přírody! Tahle báseň je tak stará, že spousta z vás ještě nebyla na světě, když jsem ji psal. Byl jsem mladý a neviiný jak Jenda Ratkin, také naslouchal stříbrnému větru a okouzloval mne měsíc nad řekou...

Postarší dílko, které je aktuální i nyní a vzhledem k předpovědím počasí je zřejmě současně i vzpomínkou na budoucnost, pokud se tedy dočkáme i nějakých nebeských projevů lítosti, ovšem prostých soli.

Zase jedna ptákovinka...

Vlastně je to i písňový text...

...páátááá, právě teď odbila...páátááá, právě teď odbila náám..

Tuhle píseň pár z vás už četlo v deníku. Teď ji dávám i sem, abych před Vánocemi navodil pohádkovou atmosféru. Lidé by si měli zpívat a nejenom v tomto čase. Svět by byl hned mnohem hezčí!

FOTO: Olí Zárubová :-) Báseň již rok stará, ale nějak mi uniklo, že na psancích není, tak to napravuji, i když to bílé počasí za okny si spíše říká o báseň z jiného ročního období :-)

původní je v Holešovicích, na Zbraslavi jsem našel ještě lepší

moře je má láska...

..................

***

..ne jednou ležela jsem na dece, okolo stromy, v nebe se propadat..je to tak dávno..chtěla bych to zažít znovu..

aneb, předpověď počasí na následující dny