Krátké setkání s tebou a pak si každý jdeme svou cestou. Jako vždy. Jako vždy, když se mi něco zdá. Není to často a končí to předčasně...

Tenkrát jsem chtěla dobýt svět, dřív než se přikrade další ráno. Dík tobě nesmím odletět - milovat přísně zakázáno... 9.6.2006

Opět jedna ze starších....Je to doznání dívce, která ho nikdy nečetla a nikdy číst nebude. Trefnější by bylo napsat smutné doznání. E

a všechno jsi sliboval, i to, že věříš

Má lásko! Myslím na Tebe, ale Tys příliš vzdálená, a tak si tu jen tak pro sebe veršuji a představuji si, co by mohlo být, kdybys teď byla tady!

... nic extra ... ale na to že jsem ji vymýšlel z hlavy jednou cestou od autobusu ...

karmické setkání

... Jak mám dát najevo, jak ráda tě mám? ...

váhala jsem dlouho, zda ji mám pověsit, nenapsala jsem ji totiž sama..., ale možná někoho potěší, jako mě, když si jo občas znovu přečtu :-)

Já nesnáším zimu a ty ji miluješ.

Člověk tak rád někdy se zasní, do veršů skryje pak touhy své, představou tou mysl se zjasní, osudu vstříc lehce pak jde....

Až se to dozvíš, spadne mi kámen ze srdce.

Je pro vás také tak nebezpečné poslouchat hudbu?

Člověk tak rád někdy se zasní, do nocí zní verš dávných básní... Jistě ti starší poznávají slůvka něžné písně, která sice byla o mamince, ale umožňují člověku snít i o věcech zcela jiných. Já se také zasnil nad jednou básní / od čertíčka/ a výsledek posuďte sami...

* I *