na mezera.org jsem za toto "dílo" dostal velice ošklivou kritiku, no možná to není nejlepší věc co jsem kdy stvořil. No kritizujte pisálci :-)

Včerejší noc jsem asi moc přemýšlela...nad smutným osudem některých žen, co znám...;(...Muži by jim měli stát po boku...ale nestojí...bohužel...

/"co budeš dělat po válce? Myslím - kromě toho, že budeš mou ženou?"/

Bolest se rodí hluboko v srdci a zrdcadlí se v očích...přilétněte havrani...ať tu mou nikdo neuvidí... /spontální básnička...emoce si dělají co chtějí...ale naštěstí budou mít jen jepičí život/...*

...takhle to nepůjde dál...;( člověk si musí umět odpočinout...i od toho, co má moc rád...děkuji Vám pane Hrabě...Vy jste mě toho hodně naučil...* a taky děkuji všem za podporu...mám Vás ráda...*

Když je konec začátek

Je důležité pochopit, že oheň pálí, a když prší, tak je hlína mokrá...

dávam to sem paralelně s Liter-em

přiznejme si to sami, není vám jich někdy líto?

Zavřený oči a marná snaha odříznout olovený víčka... A dlouhý čekání na chvíli, kdy dohoří vám svíčka... Pan Mandrake mi zas dělá společnost...

"Jediná myšlenka zažehne tisíce svíček." R.W.Emerson. Anebo některé zhasí...

aneb snažím se nebrečet.... Pro všechny, kterým není zrovna dvakrát fajn... i pro ty ostatní... aby si vážili svého štěstí

Jedna pesimistická...

ty jsi jako já, já jsem jako ty...

Pocity ze sobotního dne...každé vzkříšení stojí kapku bolesti, když se duše vrací z očistce zpátky do svého těla...

Jedna z novější tvorby... (Je zajímavý že čím víc píšu, tím míň se mi to rýmuje a má to menší rytmus)