|
Z cyklu přesun věcí z pismáku ... Tam uveřejněno 27.6.2015
|
|
O tragickém konci nejlepší brněnské kavárny. Srdce nám krvácí, nikdy nezapomeneme. Milujeme.
|
|
Napsala jsem tuto báseň jako reakci na knihu BYT. Snažím se v ní zachytit myšlenku, že každý žije svůj svět paralelně vedle druhých. V naší moci je nahlédnout do světa druhých a zkoušet v něm číst. Možná nám i pán toho světa bude dělat průvodce. Přesto však nikdy nepochopíme základ tohoto světa. Ráda poukazuji na ty detaily v metafoře. Neuslyšíme řeky a nepochopíme proč se tak kroutí a proč voda v nich je prutká. Nepoznáme její koloběh. Taky nepoznáme lesy, louky a neokusíme ostrost skal.
|
|
metafora pro lásku
|
|
věnováno T.P.
|
|
...aneb Věnec sonetů rybáři a jeho ženě
|
|
To, když se vše večer konečně vypne..
|
|
věnováno K.V.
|