Šmírák

Na jaře když tráva všechno skrývá
Máchá se mnou touha nedozírná
A já oddaný jako k nebi hvězdy
Pozorují louky jak lákaj‘ princezny

Princezničky naivního poblouznění
Prince vykvetlé z horkých nocí snění
Snění stromečků jimiž řine míza
Snění pacholat jež svádí markýza

I já sním však nevýkladným snem
I já sem tam míjím duchem zem
Ne však valem mladického vánku
Ani tokem krve v nočním spánku

Nýbrž přáním aby v sebe pasovala
Srdíčka jež láskou by se radovala
Aby pouto vonělo jak květ
Aby znělo v celý širý svět

Aby louky šťastně zasténaly
Aby rozkoše punčoch naléhaly
Na prsíčko vášní nedotčené
Na stydké pysky dosud nezvlhčené

Teď koloušky vidím z posedu
Slastný obrázek jak úl z medu
A teď ten nektar smilně piji
Teď kapička třpytí se na pyji

Teď hořím tím senzačním třesem
Teď rudý jsem jak záhy třešeň
Teď lechtán jsem krajkami jara
Teď vrchol mě v své kusy párá

Teď už držím prst na spoušti
Aaaah teď rozkoš tělo opouští