Jen tak 28

Slunce se prolíná mezi stromy,

z čaje pára dává ochutnat nosu,

v krbu praská právě poštípané dříví.

Sedíci pes hlavu pokládá na stehno,

pod dotykem dlaně chce spát,

i v samotě je tak nějak krásně,

čas pobíhá, nenechá se chytit.

Kamínky se překulují z dlaně do dlaně,

zapomněly na dřímajícího tvora.

Skřítek ve skříni vrzne dveřmi.