Někdo by se měl už konečně probudit, jedu sem na výlet a ono se pořád spí. Takže se nudim a píšu blbosti.

Den stará poémka, to už je vlastně dost prošlá. Protože dnes už je čas žít jinou báseň. Ale což, na upravování mě nikdy moc neužilo, uložím si jí sem.

Je to jediná naše možnost, tady a teď, nejsme tu jen na zkoušku, musíme žít, další šance nebude, reparát neexistuje...

Z poznámek v mobilu někdy z druhé půlky dubna

Po dlhšej dobe som zo svojím dielom spokojný. Dal som si s ním načas. Neviem koľko ľudí ho pochopí, lebo je na moje pomery dosť zakódované.

Název je asi trochu mimo, ale vlastně nevím, jak jinak to pojmenovat. Tísícdvěstěpadesátásedmá písnička s tímhle akordickým postupem...