Senzorická deprivace
-málo lesa-
zaseklí
jak vajgly mezi dlažebními kostkami
Kůže na dlaních začíná viset
snad defekace pocitů po písmenech¨
pomůže józe rtů zkřehlých lednem
projít se po kouzlech prázdnoty
Větráky šeptají za zdmi
o slujích plných plynu mezi sedimenty
pod peřinou
stáváš se uhlím
-málo lesa-
zaseklí
jak vajgly mezi dlažebními kostkami
Kůže na dlaních začíná viset
snad defekace pocitů po písmenech¨
pomůže józe rtů zkřehlých lednem
projít se po kouzlech prázdnoty
Větráky šeptají za zdmi
o slujích plných plynu mezi sedimenty
pod peřinou
stáváš se uhlím
24.01.2023 13:25
zaseja
skvělá...vlastně jsme jen živé uhlí ;)
24.01.2023 13:21
Smysluplně to rozebrat nedokážu. Marnost z toho vane? Mistře pera, pane. Hloubkoměrem měřiti se zde snad může dno, do nějž z bytosti zapadla kůže- pocitů. Kamínek do studny vhozen očekávajíc šplouchnutí člověk bolesti osvobozen.
24.01.2023 11:03
Jóga rtů /a obličeje vůbec/ je prý strašně moderní:_)
K zamyšlení je tu dost obrazů, nej pro mne první. a poslední dvojverš.
K zamyšlení je tu dost obrazů, nej pro mne první. a poslední dvojverš.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.